Antependium - Lorety v Hájku
Barokní antependium
z Loretánské kaple
Hájek u Červeného Újezdu
V roce 2006 byl proveden restaurátorský průzkum dochovaných částí barokního oltáře z Loretánské kaple františkánského kláštera v Hájku u Červeného Újezdu (nejstarší dochovaná Loreta v Českých zemích). V roce 2007 byla restaurovaná první část oltáře - antependium.
Majitel : Provincie bratří františkánů
Lokalita : Hajek u Červeného Újezdu
Materiál : mosaz, měď, dřevo
Technologie zpracování : tepání, tlačení, cizelování, zlacení a stříbření v ohni,
galvanicky přezlacené a přestříbřené, letování.
Rok výroby : druhá polovina 17. století
Rozměry : šířka 210 cm, hloubka 56 cm a výška 96 cm
V červnu 2006 jsem byl vyzván ke zpracování předběžného restaurátorského průzkumu a záměru na dochované části oltáře z Lorety františkánského kláštera v Hájku u Červeného Újezdu. Části oltáře byly deponovány v prostorách Provincie bratří františkánů na Jungmannově nám. 18 v Praze 1. Posuzovány byly tyto dohledané části:
Oltář v Loretánské kapli Hájecké
1) antependium
2) svatostánek
3) boční relikviářové skřínky (celkem 6ks)
4) tabernákl s gloriolou
5) socha Panny Marie s Ježíškem včetně korunek
6) medailony (celkem 4 ks)
7) oltářní svícny (celkem 6 ks)
8) oltářní lampa
9) velké relikviáře (celkem 2 ks)
10) dvouramenné svícny (celkem 2 ks)
V roce 2007 byl hájecký oltář zařazen do dotačního programu MK na restaurování movitých památek. Jako první předmět bylo k restaurování vybráno antependium, o které jsem se původně domníval, že jde o oltářní mensu. Před zahájením restaurátorských prací jsem se seznámil s dostupnou literaturou ke klášteru v Hájku a na několika setkáních se zástupci památkové péče Mgr. Kuldovou a Mgr.Korčákovou a panem Provinciálem Dohnalem jsme diskutovali postup při rekonstrukci tohoto barokního oltáře. V roce 2006 dokončil PhDr. Pavel Zahradník překlad hájecké kroniky „Hájek františkánský klášter D ě j i n y o b j e k t u“. Pro mne bylo velkým překvapením, že v kronice, zachycující historii a podrobný popis celého kláštera, není ani jedna zmínka týkající se interiéru Lorety. Kronika popisuje všechny oltáře v objektu, zachycuje jakoukoliv stavební úpravu, koupi železného plechu pod kamna v sakristii, jen Svaté chýši, jakoby se vyhýbala. Jediná zmínka o barokním oltáři je, že v roce 1950, bylo plánováno restaurování oltáře, ale již není záznam, jestli bylo uskutečněno.
Citace z překladu PhDr.P.Zahradníka –
„V restaurátorských pracích se pokračovalo i v roce 1950. Některé z nich nadále prováděl řezbář Franta Duchek; 4. března 1950 byla v jeho dílně prohlédnuta oprava Zvěstování a varhan z Lorety a nadto opravil i několik soch Krista z ambitů. Dne 6. března 1950 pak sestavil akademický malíř a odborný restaurátor František Fišer účet, z něhož se dovídáme, že jím byl restaurován svatostánek, dále „kartuš s obrazem sv. Vojtěcha, odkrytým pod bílým nátěrem“, a nakonec nově napsané kanonické tabulky, za což František Fišer požadoval 8200 Kčs. Rozpočet na obnovu hlavního oltáře v Loretě již 18. října 1949 sestavila firma Safina n. p. (Karel Červinka), ale žádné její vyúčtování se nedochovalo.
V dubnu 1950 byl klášter v Hájku, stejně jako všechny ostatní mužské kláštery v Československé republice, zabrán komunistickým režimem a řeholníci byli internováni.V budově kláštera byl zprvu zřízen internační tábor pro kněze a poté objekt převzala armáda, která tu umístila opravny raketových vojsk..
O postupující devastaci kláštera a rozvozu jeho mobiliáře v tomto období nás aspoň pro první léta informují spisy Státní památkové správy. Tak 28. dubna 1953 Státní památkový ústav psal v této věci Státnímu úřadu církevnímu: „Vzhledem k tomu, že pod Vaším dohledem byl převezen mobiliář z klášterního komplexu v Hájku, žádáme Vás, abyste nám pro naši dokumentární evidenci zaslali seznam památkově cenných odvezených předmětů. Současně Vám doporučujeme, aby oltáře byly pokud možno brzy opět instalovány do jiného kultovního objektu a aby bylo zabráněno Národní galerii v přejímání jednotlivých soch a obrazů, které tvoří oltářní celky. Žádáme Vás také, abyste upozornili nynějšího uživatele na význam objektu z hlediska státní památkové péče a vyzvali jej, aby vhodným způsobem zabezpečil inventář (hlavně kazatelny), který nebylo možno převézti. Zdůrazněte také, že všechny event. změny stavební je třeba předem projednati se Státním pam. ústavem.“
Předmět restaurování :
Antependium – bohatě zdobená zástěna oltářní mensy. Postříbřený, ciselovaný plech se středním zlaceným polem na němž je mariánský symbol a vedle něho jsou dvě zlacené andílčí hlavičky. Na plechu jsou vytepány akantové a rostlinné motivy. Zlacený je i rám jednotlivých polí rozdělených na pět větších a pět menších. Kovová výzdoby antependia je montována hřebíčky na dřevěný korpus, který je zakončen ozdobnou římsou polychromovanou černou barvou.
Stav před restaurováním :
Při prvním ohledání bylo viditelné místní napadení korozními produkty mědi. Černé oxidy stříbra se objevovaly po celém povrchu antependia. Malé prasklinky na různých částech, obzvláště v místech úchytů. Materiál je v zachovalém stavu, ačkoli s ohledem na jeho stáří, musíme jednat velmi opatrně, protože by mohlo dojít k jeho deformaci či úplnému zlomení.
Pravděpodobně v padesátých letech 20. století došlo ke galvanickému pozlacení a postříbření všech kovových částí. Zlacené díly byly ze zadní strany natřeny krytem, aby byla menší spotřeba zlatící lázně. Stříbrné díly byly postříbřeny celé.
Na kovových dílech, ale i na dřevě se dochovaly záznamy o předcházejících restaurátorských zásazích z let 1896 (Karel Záruba) a 1950 (F.Srba a J.Hybš – Safina). Zmínka o tom, že se měl oltář restaurovat byla v kronice, ale nebyl již záznam jestli restaurování skutečně proběhlo.
Stav dřevěného korpusu byl velmi špatný. Dřevo bylo napadeno červotočem a vnější okraje ozdobné římsy byly „děravé jako řešeto“. Konstrukční spoje (svlaky) uvolněné, okraje montážních otvorů pro plechy byly vytrhané a prkna byly popraskaná.
Restaurátorský postup na kovových dílech antependia :
1. Seznačení a demontáž všech obkladů
2. Důkladné očištění v ultrazvukové lázni – zbavení všech mikroskopických nečistot (solí a prachu).
3. Čištění pomocí plavené křídy smíchanou s 28% čpavkovou vodou a elektrickou ruční frézou s jemnými kotoučky z vepřových štětin či umělých štětin.
4. Opětovné čištění v ultrazvukové lázni – odplavení zanesené křídy a čpavku.
5. Oplach v destilované vodě.
6. Odstranění zbylé vody lihem.
7. Sušení v horko vzdušné peci, vetší kusy pak pomocí horkovzdušné pistole.
8. Lakování Paraloidem B72 v xylenu.
9. Vyrovnání, očištění hlaviček a doplnění montážních hřebíčků
10. Zpětná montáž všech dílů na dřevěný korpus
Postup restaurátorských prací :
Prvním krokem bylo čištění v ultrazvukové lázni. To se provádělo po dobu několika minut (cca 10 – 20 min). Poté se připravila pasta z 28% čpavkové vody a plavené křídy. Ta musela mít kašovitou konzistenci. Byla nanesena na čištěnou část a poté kartáčovaná jemnými kotoučky z prasečích štětin pomocí ruční frézky.
Po očištění celého předmětu a zbavení všech korozních produktů jsme jej opláchli pod tekoucí vodou, abychom ho zbavili většiny křídy a opět vložily do ultrazvukové lázně k úplnému dočištění a vyplavení usazené křídy a čpavku, který se mohl dostat do hloubky.
Dalším krokem byly oplachy v destilované vodě. Poté se předmět opláchnul lihem. Zaschlá voda by vytvořila po zaschnuti matné skvrny, zato líh se odpaří bez zanechání skvrn .
Sušení probíhalo v horkovzdušné troubě a větších částí pomocí horkovzdušné pistole. Po těchto procesech už nesmí předmět přijít do kontaktu s kůží, proto museli být při další manipulaci použity bavlněné rukavice.
Při lakování bylo zapotřebí pracovat v čistém a neprašném prostředí. Lak – Paraliod B72 v xylenu byl nanesen v tenkém filmu. Předmět jsme nechali po 24 hodin v neprašném prostředí, aby lak zcela zaschl.
Všechny práce museli probíhat v ochranném oděvu, rukavicích, štítech a maskách.
Použité materiály :
Plavená křída, 28% čpavková voda, kotoučky z prasečích štětin, ruční frézka, Paraloid B72 v xylenu, destilovaná voda.
Restaurátorský postup na dřevěném korpusu antependia :
1. Po demontáži kovových dílů převoz do Středočeského muzea v Roztokách na konzervační a ozařovací pracoviště. Tam byla provedena likvidace dřevokazného hmyzu a jiných parazitních organismů ionizujícím zářením.
2. Do prasklin byly vlepeny špány a celkově byla dřevěná konstrukce rehabilitována opětovným podlepením svlaků.
3. Celý povrch dřeva byl ošetřen přípravkem Lignofix OHF
4. Několikanásobně byly přetmeleny tvory po červotoči v ozdobných římsách a jejich povrch byl zaleštěn. Jako fixační prostředek byl na černou barvu aplikován mikrokrystalický vosk.
Fotodokumentace
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_244_1214857058.jpg)
Celkový pohled, stav před restaurováním.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_246_1214857059.jpg)
Aktivní napadení dřevěného korpusu dřevokazným hmyzem.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_247_1214857059.jpg)
Prostupující korozní produkty mědi stříbřeným povrchem.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_248_1214857059.jpg)
Detail povrchu před čištěním.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_249_1214857059.jpg)
Detail stejného místa po čištění.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_250_1214857059.jpg)
Stav zlaceného a stříbřeného povrchu po restaurování.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_251_1214857059.jpg)
Po demontáži aplikací se potvrdilo, že byl povrch "přestříbřen" galvanicky. Velký díl je postříbřen i ze zadní strany.
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_252_1214857059.jpg)
Nápisy na mnoha místech "Karel Záruba 1896"
![](http://www.houska.cz/_data/page_webeditor_254_1214857135.jpg)
Celkový pohled na antependium po restaurování.